Březen – aneb honba za polární záři a další

Tak a je tu další příspěvek, tentokrát shrnu první polovinu března, který se nesl v duchu honby za polární září. Musím teda říct, že tento jev mi přijde hrozně zajímavý, ale nijak extrémně jsem se o to nezajímala, říkala jsem si, že stejně pravděpodobnost, že uvidím polární září tady v okolí Calgary je tak málo pravděpodobná, že buďto pojedeme někam na Yukon/Northwest Territories nebo si budu muset postačit s obrázky na internetu.

Nicméně v poslední době se začaly objevovat krásné obrázky na různých stránkách i z našeho okolí, tak nám to začalo stále více vrtět v hlavě. A dopadlo to asi tak, že Lukáš si stáhl aplikaci do svého chytrého telefonu a každý den neustále kontroloval sluneční aktivitu. Aplikace mu ukazovala aktuální kp-index, který na škále od 0 – 9 udává s jakou pravděpodobnosti je možné vidět auroru, neboli jak silná je její globální aktivita.

A druhým sledovaným parametrem na této aplikaci je geografický dosah její nejsilnější aktivity. Celá tato příhoda už začala lednovým výletem , kde jsme se neúspěšně hnali za polární září téměř nad Edmonton. Chyba byla, že jsme byli v místech mimo mobilní signál a tak jsme nevěděli, zda kp index je vysoký či nikoliv a samozřejmě, že jsme neviděli nic.

Od této příhody jsem byla taková nejistá, jestli to má cenu se za polární září vůbec vydávat. Ale Luki stále dostával pořád šílenější nápady, tak přece jenom jsme to párkrát zkusili.

Polární záře – vol. 1

Poslední únorový den ve večerních hodinách Luki dostál upozornění, že kp-index je vysoký a tak jsme začali plánovat, jestli teda to má cenu nebo ne a co bude s naším nedělním výletem, když noc strávíme lovem polární záře. Nakonec jsme se narychlo domluvili s Ferkem a s Evou, že okolo 21:30 budeme mít sraz u nás doma a vyjedeme. Narychlo jsme začali balit svačiny, spacáky, deky, vařit čaje a brát všechno co by se mohlo hodit na noční výlet a zároveň jsme plánovali někde uprostřed pustiny přespat v autě a na druhý den si udělat výlet někde v místech lovu polární záře. Ano zní to docela šíleně, poslední únorový den a my přespávali v noci v autě, ale neumrzli jsme, viděli jsme polární září a já dokonce vstala do nádherného východu slunce.

Při této zkušenosti, jsme zjistili, že něco jiného je vidět polární září a úplně jiná věc je ji vyfotit, takže pokud někdo chce vidět nádherné fotky, doporučuji kouknout na google na fotky od profesionálu a krásně projeté photoshopem, naše fotografie spíše ilustruji: “ano, viděli jsme polární září” než: “toto je ta nekrásnější polární záře, co kdo kdy viděl”.

Stejně největší zážitek je sledovat na vlastní oči jak se stále pohybuje, mění barvy a tvar…najednou úplně vymizí a objeví se na jiném místě apod. Krása…

Místo sledování polární záře a naše místo přespání.


Zobrazit větší mapu

Na druhý den jsme si udělali výlet po okolí Dry Island Buffalo Jump Provincial Park a Drumhelleru. Tato krajina se nachází na severovýchod od Calgary a je typická svými tvary nazývané hoodoo, okolí je známo také vykopávkami dinosaurů a všeobecně stojí za to se podívat nejen na západ směrem k Rocky Mountain, ale taky i na východ, kde scenérie působí jako měsíční krajina.

Na krásu této krajiny se podívejte do fotogalerie.

Nepovedený výlet + BBQ párty

Na další volný víkend, který připadl na polovinu března, jsme si naplánovali tůru v Kananaskis a následně jsme pozvali na večer naše přátele na BBQ. Z výletu bohužel nic moc nevyšlo, protože ačkoli hlásili krásně počasí v Calgary, v horách to vypadalo úplně jinak. Byla celkově zima, vítr a pršelo. Nakonec jsme si udělali delší roadtrip, protože pokaždé, když jsme vystoupili z auta, jsme vydrželi venku tak max. 10 min. a rychle jsme se běželi schovat. Nakonec jsme dojeli skoro až do Banffu s tím, že možná dál v horách to bude lepší, ale čím víc jsme se blížili horám, déšť se měnil v déšť se sněhem a tak jsme se rozhodli to otočit a začít BBQ (čti: barbekjú = grilovačku) trochu dřív. Po cestě zpátky jsme vyzkoušeli starou cestu z Banffu do Calgary, kde jsme se zastavili u Ghost Lake.
Jezero je známe z toho, že přes zimu tam jezdí nadšení řidiči různě blbnout na hladině zmrzlého jezera. Nyní jezero začínalo tát a tak jsme mohli vidět takové úkazy, jak zaparkovaný karavan uprostřed tajícího jezera.

Ve fotogalerii můžete shlédnout, jak to vypadá u nás na “zahradě” na grilovačce. Díky Ferkovi, který se zrovna vrátil ze Slovenska jsme okusili takové poklady jako Tatranský čaj, Slivovici nebo Becherovku. Grilovali jsme perfektně naložené žebírka, vepřové kotlety a další věci, co si kdo přinesl. Ještě vám tady udělám chutě domácím chlebem a grilovaným lilkovým salátem… :-).

Polární záře – vol 2.

Neuplynuly ani tři týdny a Lukimu uprostřed týdne opět přišlo upozornění vysokého kp-indexu. Tentokrát jsme vyjeli pouze na noční výjezd. Opět se nám poštěstilo vychytat správný směr a na krátký okamžik jsme uviděli krásnou auroru. Něco po druhé hodině ranní jsme přijeli domů, já se na chvíli prospala a na druhý den šla veselé do práce… .

Opět ne úplně špičkové fotky z lovu polární záře si můžete prohlédnout ve fotogalerii níže.

Leave a Comment

Your email address will not be published.