Po stopách dinosaurů a těžby uhlí…

Ačkoliv jsem s příspěvky o více než dva týdny pozadu, stojí za to zavzpomínat jak jsme strávili opět volný víkend, tentokrát se jedná o druhý listopadový.

Opět jak už zřejmé jsme vyjeli na výlet. Sobota byla výletní a v nedělí nám nasněžilo a po další téměř dva týdny se sníh držel, jak jste viděli v minulém příspěvku a týden byly teploty kolem -15 až -25 stupni. Dnes po dvou týdnech a něco už po sněhu není skoro památky a teplota se drží stále kolem nuly.

Směrem na východ

Zatím všechny výlety byly na západ, vysvětlení je jednoduché, na západě je to, co na východě schází a to jsou hory. Na východě jsou prérie, rovinaté oblasti a dalo by se říct, že je to taková země nikoho. Zato kdysi to byla oblast velmi obydlená … ale kým vlastně? No přece Dinosaury. A to není jediný prvek k vůle čemu je tato oblast zajímavá, je zde mnoho dalších zajímavých míst.

Níže je přidán náčrt cesty, kterou jsme projeli…zatím dávám k dispozici náhled na Google Maps, ale chystá se mapa výlety ve vylepšené verzi.

Jakmile jsme opustili Calgary pokračovali jsme po silnici č. 564, která byla až neuvěřitelné rovná, stačilo by mít automat a tempomat a řidič si může zdřímnout. Nicméně nic z toho naše Mazda nemá a stejně by byla škoda tuto cestu prospat, protože okolí bylo nádherné. Hned pár desítek kilometrů za Calgary jsou všude ropné vrty, neuvěřitelné.

Vsuvka: Víte kolik zde stojí litr benzínu? My tankujeme za 98 Centů, tedy ani ne 1 Kanadský dolar. Je sice pravda, že většina aut tady žere nad 12 l na 100 km, ale naše Mazda tak 6 a v zimě 8…takže to je spíše jedna z nejlevnější položek.

Z obrázku je jasné, že vrty jsou malinké, ale za to jsou přístupné a mohli jsme si je prohlídnout pěkně z blízka.

Oblast těžby uhlí

Dále po stejné cestě jsme pokračovali až ke křižovatce, kde silnice 564 se měnila v prašnou cestu a my jsme tak odbočili na silnici č. 56 vlevo a následně na silnici č. 569 vpravo. Na této cestě vznikly nádherné fotky, protože okolí má velmi zajímavou geologickou strukturu, která se táhla pak po celou dobu až k Muzeu těžby černého uhlí, pak dále po Hoodo Trail a dál i v oblasti Muzea Dinosaurů a celkově archeologických prací.

Vsuvka: pokud chcete vědět o jakých fotkách mluvím, následujte fotogalerii, kde jsou jednotlivé fotky popsané tak, aby to šlo z článku poznat, k jaké části patří.

Po silnici 569 jsme pokračovali až do East Coulee, což je široko daleko největší městečko, ale nebím, jestli se tomu dá tak ještě říkat. My jsme se tam zastavili, abychom navštívili Muzeum těžby černého uhlí: Atlas Coal Mine Museum. Jakožto pochází z oblastí Ostravsko-karvinských dolů, tuto oblast jsme nemohli minout. Škoda jen, že turistická sezóna již skončila a tak turistické centrum bylo zavřeno a tak nikdo neposkytoval žádné komentované prohlídky. Tak jsme si to tam alespoň sami prošli, pročetli všechny tabulky a sami si udělali obraz, jak to tam mohlo fungovat. Celé toto údolí bylo v roce 1925 jedním z největších míst v Kanadě, kde se dobývalo černé uhlí. V té době všechny okolní městečka velmi prospívaly, žilo tam mnoho lidí, ale horníci žili v těžkých podmínkách. V době, kdy těžba se hroutila, hroutily se také celé městečka a většina z nich nebyla nikdy obnovena.

Z Muzea Atlas Coal Mine jsme pokračovali dál po silnici 10 směrem k Drumhelleru, ale u dalšího těžebního městečka Rosedale jsme odbočili na silnici 10x, která je známá tím, že k dosažení konečného městečka Wayne, je potřeba přejet 11 mostů. Ve Wayne vlastně nic není a to doslova, řekla bych že tam až na pár domů nikdo nebydlí, není tam žádný obchod. Naleznete tam pouze pomník věnovaný zemřelým horníkům a historický hotel (stále funkční): Rosedeer Hotel a Last Chance Saloon. Z těchto důvodů na ně vhodně sedí pojmenování Ghost Town (Město duchů).
Po cestě do Wayne lze najít různé pozůstatky z těžby, domky, stroje apod. V tomto městě byl založen úplně první důl v tomto údolí a to v roce 1912. Postupně město dosahovalo až 3 000 obyvatel, dnes zde žije max. 42 lidí. Celé okolí v roce 1932, kdy byl největší boom, mělo až 10 000 obyvatel!!! V tomto roce se, ale také začalo doly postupně zavírat. Během rozvoje města těžební společnosti zde podporovaly školy, divadla, nemocnice, obchody, ale dnes zde zůstal zachován pouze jeden výše vyjmenovaný hotel. Pojmenování “Město Duchů” ještě podporuje skutečnost, že se zde nachází pomník zemřelých lidí v této lokalitě během boomu těžby uhlí. Mnoho lidí zde zemřelo z důvodu neadekvátních pracovních a životních podmínek.

Badlands a Hoodoos

K dosažení Drumhelleru jsme se museli vrátit přes 11 mostů po silnici 10x a v městečku Rosedale jsme odbočili vlevo na silnici 10 a pokračovali jsme územím Badlands. Badlandy jsou tzv. špatné země/půdy, které jsou charakteristické jak svým suchým podnebím, tak geologicky typickými tvary jako jsou rokle, skalnaté věže, tzv. Hoodo (čti: Húdú), které daly název této lokalitě Hoodo Trail, které často se stávají i významně paleontologickými oblastmi.

V této části jsou fotografie jak ze silnice 569, která vedla k vesničce East Coulee, ale také následně celá Hoodo Trail na silnici č. 10. Pro představu, jak takové Hoodoo vypadá, je nejlepší se podívat opět do fotogalerie.

Drumheller a Tyrell Dinosaur Museum

Nakonec naši okružní cesty jsme si nechali Drumheller, kde se nachází největší socha dinosaura na světě, ale to je pouze umělý výtvor, jenž je spíše atrakci pro děti, kde za 5 Dolarů můžete vyjít do samého hrdla netvora. Dinosaur zde bohužel není ani ve skutečné velikosti, proto tuto spíše “Dinoparkovou” (podle Dinoparků jaké známe z Česka) atrakci si necháme ujít a míříme dál směrem k Tyrell Dinosaur Museum. Ačkoliv jsem nikdy nebyla poblázněna do světa dinosaurů, toto muzeum zanechalo dojem i na mně. Museum je uděláno velmi poutavě a logicky. Nejprve jsou zde ukázky různých nejzajímavějších vykopávek a nálezů, dále můžeme se podívat přímo na pracovníky muzea, jak pracují nad vykopávkami. My jsme tam byli v sobotu, tak zrovna tam nikdo nebyl, ale alespoň jsme viděli, jak vypadá jejich pracovní prostředí. Dále celá expozice pokračovala v duchu geneze, jak vznikala Země, jak se postupně vyvíjely organismy od nejprimitivnějších buněk, organismů, rostlin, bezobratlovců, obratlovců, ještěrů, ryb, dinosaurů, savců až po člověka. Všechno bylo obohaceno interaktivními tabulemi, fosíliemi z daného období, mikroskopy s preparáty a dalšími zajímavostmi. Je třeba říct, že většina vykopávek pochází právě tam z toho území a stále jsou objevovány nové fosílie a kosti. Nejvíce archeologických orací probíhá v Dinosaur Provincial Park, který se nachází na Jihovýchod od Drumhelleru. Další nálezy pocházely především ze Spojených Států.

Fotky z Muzea najdete na jiné adrese, neboť tento příspěvek je přehlcen fotkami a nechce mi to již žádnou přidat.

https://plus.google.com/photos/105086112284893670896/albums/6085890021236003873

Tento výlet zatím patří mezi nejvíc povedené a doporučujeme všem, kteří se zde chystají nebo případně jsou zde a ještě toto místo nenavštívili.

Příští příspěvek bud opět o našem běžném životě tady v Calgary a konkrétně Vás zavedu do svého pracovního prostředí. Zatím můžu pouze prozradit, že u mě nastala mírná změna a pracovní prostředí doznalo změny 🙂

Leave a Comment

Your email address will not be published.