Téměř měsíc v Calgary

Tentokrát po delší odmlce již tvořím příspěvek a zbývají dva dny k celému měsíci, co jsme v Calgary. Za ten měsíc už můžeme lecco hodnotit, v hodně věcech se už vyznáme a víme co a jak. Ale přesto každý den nás něco překvapuje. Je to až neuvěřitelné, jaký rozdíl to je žít v Evropě/ČR nebo v Americe/Kanadě. Možná to je jen náš pohled, ale stále nás něco překvapuje.

A to nás tady zatím baví – neustále objevovat nové věci a rozdílnosti. Tento příspěvek bude takové shrnutí různých poznatků, které se nám v hlavě nahromadily. Ale je možné, že mnoho z těchto myšlenek nebude postupem času pravdivých, nebo zjistíme, že jsme se na to dívali úplně špatně.
Možná jsem se už o některých věcech zmiňovala, ale všechno, co zmíním teď je natolik silné, že stojí to za to zmínit znova.

Doprava

Městská hromadná doprava funguje zcela jinak, než jsme zvyklí. My bychom řekli, že je 100 let pozadu, ale Kanaďané si ji chválí a jsou na ní hrdí (ale většina s ní nejezdí).
Autobusy mají zpoždění, nejezdí často, zajíždí do každé ulice a staví co 100 metrů. Takže cesta, která trvá autem 12 minut trvá autobusem 40 minut, za předpokladu, že člověk nepřestupuje nebo nemusí někde jít pěšky, tak může cesta trvat i přes hodinu, o víkendu se čas blíží u dvěma hodinám.

Doprava hodně závisí, kde člověk bydlí a kam dojíždí. Pokud bydlí u vlaku (c-train) a dojíždí pouze někde v blízkostí c-train, je to šťastlivec. Jakmile musí použít autobus, cestování se prodlužuje na únavně dlouhou dobu.
C-train taky není svatý. Ráno ve špičce na okrajových zastávkách je přeplněný, že se všichni cestující nevejdou dovnitř a v Downtownu (v centru města) se sice místo uvolní, ale jede hrozně pomalu a stojí na všech semaforech. Odpoledně ve špičce se to opakuje. Mimo špičku je c-train nezastupitelný prostředek.

Otázka zní? Co teda používají místní? Jaký prostředek jednoznačně převažuje?

Auto – own vehicle – každý tu má svůj vůz a využívá je na 100 %. Většina lokalit k bydlení nemá dobrý přístup k veřejné dopravě, čím dál od veřejné dopravy, tím luxusnější domy a lepší bydlení (hodně lidí může nesouhlasit). Bez auta se člověk dostane velmi těžko do práce na jakoukoliv hodinu, kterýkoliv den, pokud zrovna nepracuje v Downtownu. Auta tady jsou silná, převážně trucky, automaty, SUV (dál nevím, v autech se nevyznám :-). Auto tady lze koupit bez problému za 2 000 CAD i méně, má najeto hrozně moc kilometrů a rok výroby bývá hrozně starý, ale tak to tady je.

Výše napsané navádí k tomu, k čemu se schylujeme. Chystáme se taky koupit auto. Ačkoliv to závisí na hodně faktorech, dřív nebo později si ho prostě pořídíme. Jeden faktor je, že hledáme stále nové bydlení a uvidíme v jaké lokalitě skončíme a druhý zásadní faktor je, že průmyslový areál , kde se nachází většina výroby je v lokalitě, kde nejezdí ani vlak ani moc autobusů a s tím se váže problém dopravy do jakékoliv práce, kterou hledá Lukáš.

Jídlo

Nakupujeme v supermarketu. Je tady hodně řetězců, které se liší svou kvalitou, cenami a nabídkou. Nejlevnější, ale také nejhorší je Walmart, takové naše vetší Tesco, kde koupíte vše, od jídla až po ručníky, oblečení, elektroniku a vybavení na kempování. Není to nejhorší, ale jídlo se nám tam nakupuje špatně. Zatím jsme si oblíbili Superstore, který je podobný Walmartu, ale je o trochu draží, kultura tam je podstatně lepší a také tam jde koupit plno doplňků do bytů, hrnce apod. Výběr jídla je tam mnohonásobně lepší, Na váhu si člověk může vybrat 20 druhů ořechů, mouku, pohanku, bulgur, quinou, sušené ovoce, čokoládu, bonbóny, ovesné vločky, rýžovou mouku, kukuřičnou mouku, ořechovou mouku atd. To mě uchvátilo.

Není potřeba vypisovat, co tady jde všechno koupit, prostě všechno, ve všem mají větší výběr, ale často tady chybí, to co jsme zvyklí vídávat v Česku. Příkladem může být Eidam, ale jinak skoro vše tady je. Pak je ještě Co-op a Safeway, dva obchody, které mám ráda zejména k vůli kultuře nakupování. Cenově jsou nicméně trochu výše. Ještě se zmíním o jednom řetězci a to je Costco – obdoba našeho Makra, musíte mít kartíčku. Ještě jsme tam nebyli, ale slyšeli jsme, že je tam obecně levněji, ale nakupuje se velkém množství a mega baleních.

Skoro, jedná jediná věc, která je tady jiná je PEČIVO. Zatím jsme kupovali ne ten nejlevnější, ale ty, které patří do té kategorie levnějších. Tato situace kulminovala do takového bodu, že jsme poslední kousky vyhodili do koše (ano jídlo se nemá vyhazovat a nemá se plýtvat) se slovy – nepoživatelné. Tak jsme se poučili a nyní chleba pod 4 CAD nekoupíme (CAD – kanadský dolar). Jde tady najít mezi těma dražšíma (nad 5 CAD) chleba i našeho typu, nebo alespoň něco, co nejde stlačit na tloušťku jedno cm a následně se to vrátí do původní podoby.

Taky jsem navštívila obchod European Bakery – Evropský obchod s různými specialitami zejména z Polska, Bulharska, Slovenska, Česka, Rakouska. A tam mají i naše žitno-pšeničné chleby. Z českých potravin jsem ta zahlédla Ramu, pudink, prášek do pečiva, sušené droždí. Kromě tohoto obchodu je tady prý ještě pár polských obchodů, maďarských, rakouských – zatím jsme je nenavštívili.

Práce

Poslední odstavec se bude týkat naší práce. To je to, co asi nejvíc lidí zajímá. Jak jsem psala já jsem začala pracovat po dvou týdnech, co jsme tady byli. Našla jsem práce jako housekeeper, tedy jsem od toho abych uklízela těm, co si potrpí na pořádku nebo naopak na nepořádku a jednou za čas chtějí uklidit. Pracuje od pondělka do pátku od 9 hod do 16.30 až 19, záleží jak kdy. V průměru to dá těch 8 hodin denně. Jako obyčejný uklízeč za hodinu práce dostanu 14 CAD, podobnou mzdu má tady hrozně moc lidí, kteří tady přijedou na stejná víza, jako my, hodně lidí má nižší mzdu a hodně i vyšší. Vyšší mají většinou ti, kteří mají fyzicky náročnou práci, jako dělníci na stavbě, manuálně zruční, klempíři, zedníci , instalatéři, montážnici a pak ti co dělají high-skilled práce, tedy něco, kde potřebují nějaké zvláštní schopnosti, vzdělání apod. Mou šéfkou je Bulharka ve věku asi 53 let, která má svou firmu se svým manželem. Ona utírá prach a Bulhar vysává. Já s druhou Češkou máme na starosti koupelny, kuchyň a vytírání.
Tato práce je dobra na to, že člověk zjistí jak tady žijí místní lidé, jak tady žije bohatší vrstva, jak si vybavují domy apod. Další výhoda je pravidelná pracovní doba a relativně nestresující práce. Stává se, že paní šéfka (teta Letta 🙂 ) má blbou náladu a hledá neutřené kapičky, či čmouhy na zrcadle, ale to už patří k její práci, aby kontrolovala naši práci.

Většina klientů je pravidelných, takže se uklízí jednou za dva týdny, jednou za týden nebo jednou za měsíc stejný dům. Tyto domy mám většinou ráda, protože je tam čisto, dokonce existují případy, kde paní domů si udělá důkladný úklid před tím, než dorazíme. Pak je druhá kategorie domů, kde bydlí bordeláři nebo noví zákaznici, a tuto kategorií už tak ráda nemám.

Zatím vyhlídky jsou takové, že dokud si nenajdeme stále bydlení a tím se nestabilizuje, tak zůstanu v této práci a pak se poohlídnu po jiné. Jinak ve volné čase každý den kontroluju pozice jako je GIS Technician nebo pracovník v neziskové organizaci.

A jako to dopadlo s Lukášem? Po třech týdnech taky nastoupil do práce na vysněných CNC strojích. Ačkoliv nikdo s oslovených inzerátů se neozval, zabralo to, kam Lukáš zašel osobně a zanesl své Resumé (životopis). Pracuje na pozici Obsluha CNC frézy a obrábí kuchyňské desky z granitu, žuly a dalších materiálu. Sice to není odvětví, kde Lukáš vidí svou budoucnost, není to kov – jak říká, ale na začátek je úspěch, že si našel v tomto oboru práci. To je samozřejmě již obor, kde člověk něco musí umět a musí být manuálně zručný, tak od toho se odvíjí i plat, který pro nás jako nově příchozí, je velmi dobrý.

Tímto se s Vámi loučím a vybízím Vás ke komentování pod příspěvky nebo k napsání FB zprávy či mailu. Fotky zatím žádné nové nejsou, dostali jsme se do pracovního prostředí a na focení nezbývá čas ani prostor.

Další příspěvek by mohl být o zdejším alkoholu a hospodách a taky opět o hledání ubytování:)

Leave a Comment

Your email address will not be published.